VYŠEHRADSKÝ HŘBITOV A SLAVÍN

Hřbitov je součástí areálu Vyšehradu. Jsou zde soustředěny hroby slavných osobností, které se ve své době zasloužily o rozvoj české kultury, vzdělanosti a státní samostatnosti.

HISTORIE

Hřbitov byl založen v roce 1600. V 70. letech 19. století byl změněn zásluhou Václava Štulce na pohřebiště zasloužilých osobností. V roce 1893 byla dokončena dominanta hřbitova – hrobka Slavín (dnes se tak říká celému hřbitovu). Původně jednotná architektonická úprava od Antonia Barvitia a Antonína Wiehla byla narušena neodborným zásahem v pozdější době.

ZAJÍMAVOSTI

Dnes má hřbitov rozlohu 0,81 ha a odpočívá zde více, než 600 vyjímečných osobností.
Mezi pochovanými osobnistmi najdeme hudební skladatele Antonína Dvořáka a Bedřicha Smetanu, nositele Nobelovy ceny za chemii Jaroslava Heyrovského, spisovatele Karla Čapka, básníky Karla Hynka Máchu, Jana Nerudu, Františka Hrubína nebo Vítězslava Nezvala, nejlepšího střelce fotbalové historie Josefa Bicana, držitele ocenění Oscar na nejlepší cizojazyčný film Elmara Klose, předního světového představitele high-tech architektury Jana Kaplického, spisovatelku Boženu Němcovou, zakladatele experimentální fyziologie Jana Evangelistu Purkyně. Symbolické hroby zde mají politička popravená ve zinscenovaném procesu v 50. letech Milada Horáková a také malíř Josef Čapek, který zemřel v dubnu 1945 v koncentračním táboře v Bergen-Belsenu.

Hřbitov je galerií pod širým nebem. Na sochařské výzdobě se podíleli nejlepší sochaři 19. a 20. století. Najdeme zde díla Ladislava Šalouna (pomník Jana Husa na Staroměstském náměstí), J. V. Myslbeka (socha sv. Václava na Václavském náměstí), Bohumila Kafky (socha Jana Žižky na Vítkově). Umělecky nejhodnotnější náhrobky se nacházejí v novorenesančních arkádách.

OTEVÍRACÍ DOBA

Otevírací doba

ZDROJ INFORMACÍ: www.praha-vysehrad.cz, informační tabule a panely