Kopřivnice se nachází v údolí obklopeném kopci Červený kámen a Bílá hora. Společně s nedalekým Štramberkem, tak často označovaným za moravský Betlém, Freudovým Příborem, jedním z nejstarších měst na severovýchodě Moravy a hudebními Janáčkovými Hukvaldy tvoří Lašskou bránu, otevírající cestu do Beskyd a Valašského království.
Je druhým největším městem v okresu Nový Jičín.
Status: město
Celková výměra: 2748,5 ha
Počet obyvatel: 22237 (k 1.1.2017)
Okres: Nový Jičín
Obvody, části: Kopřivnice, Lubina, Vlčovice, Mniší.
Střední nadmořská výška: 320 m n. m.
Nejníže položený bod: m n. m.
Nejvýše položený bod: m n. m.
Je členem: HISTORIE
První stopy osídlení místa současné Kopřivnice byly nalezeny již ve starší době kamenné. Důkazů o dávném osídlení je více. Spolehlivě byla prokázána existence sídliště lidu lužických popelnicových polí ze sklonku pozdní doby bronzové u tzv. Šutyrovy studánky na svahu Červeného kamene, ale i přítomnost keltské osady laténského období. Zajímavostí je i bronzový poklad nalezený u potůčku Koryčky z doby hallstadstské.
Osada Kopřivnice vzniká až v rozmezí let 1280–1290 pod hradem Šostýn. První zmínka o Kopřivnici je však až v zástavní listině Zikmunda Lucemburského z roku 1437.
Významným datem v historii Kopřivnice je rok 1812, kdy Ignác Raška založil továrnu na kameninu a hliněné zboží. Za své existence továrna měnila sortiment od talířů a hrníčků až po kachle a kamna. Továrna byla po 150 letech roku 1962 zrušena.
Hlavní etapu kopřivnické historie započala továrna na výrobu automobilů, kterou založil roku 1850 Ignác Šustala. Toho roku vyrobil první bryčku v kůlně na Fojtství. Z počátku se tedy jednalo o kočárovku. Dílna se rychle změnila v továrnu a roku 1882 se zaměřila na výrobu železničních vagónů. O několik let později (1897) si Kopřivnice získala svou slávu vyrobením prvního kočárového automobilu v Rakousko-Uhersku, který nesl název Präsident. Za prvním automobilem pak následovaly další slavné osobní, sportovní, závodní, vojenské a především pak nákladní automobily.
Kopřivnice zůstávala dlouhou dobu pouze vesnicí, změna nastává roku 1948, kdy se stala městem. Později získala i samostatný znak, který užívá od roku 1967.
KULTURA
V Kopřivnici se nachází celý komplex muzeí tzv. Regionální muzeum Kopřivnice. To zahrnuje Lašské muzeum v Šustalově vile s expozicí kopřivnické majoliky, kachlových kamen a rodáků, z nichž je převážná část věnována slavnému ilustrátorovi Zdeňku Burianovi. Jiné odhaluje Muzeum Fojtství, jehož expozice je zaměřena na historii Kopřivnice a počátky již zmiňované automobilky, dřívější kočárovky. Posledním, ale zato nejznámějším z řady muzeí je Technické muzeum Tatra. Své stálé místo zde mají stejnojmenné automobily, ale také nevšedně ztvárněná Expozice Emila a Dany Zátopkových.
Zpestřením nebo také cílem návštěvy města mohou být kulturní akce. Během let si mnohé z nich vytvořily svou tradici. Jsou to akce jako je Kopřiva – přehlídka netradičních divadel, Beskyd Model Kit Show – mezinárodní výstava a soutěž plastikových modelů, Celostátní sportovní hry zdravotně postižených, International Tatra Veteran Rally a Memoriál Josefa Veřmiřovského, Běh rodným krajem Emila Zátopka, Kafka – přehlídka tvorby kabelových televizí, Motýlek – přehlídka tance, zpěvu a dramatické tvorby handicapovaných dětí nebo Tatra – taneční liga standardních a latinskoamerických tanců.
SPORT, TURISTIKA
Město poskytuje dostatek příležitostí pro sportovní aktivity.
UBYTOVÁNÍ A STRAVOVÁNÍ- Hotel Olympia (556 843 007),
- Hotel Tatra (+420 556 872 111),
- Hotel Stadion (+420 556 811 770),
- Penzion Pod Bílou horou (+420 556 802 265),
- Restaurace Jehlan (+420 608 409 663),
- Domov mládeže VOŠ, SOŠ a SOU (+420 556 806 505),
- Ubytovna U Matesa (+420 607 751 851)
- Restaurace AS (+420 556 812 854),
- Restaurace Olympia (+420 556 802 034),
- Restaurace Robinson (+420 602 871 756),
- Vinárna Hans (+420 776 616 716),
- Restaurace Pod Šostýnem (+420 777 732 607),
- Pizzeria – restaurant Maestro (+420 603 830 262),
- Bar - Ristorante Venezia (+420 603 970 309).
OSOBNOSTI- Zdeněk Burian – malíř a ilustrátor
- Emil Zátopek – olympionik
- Ignác Šustala – zakladatel kočárovky (dnešní automobilky Tatra)
- Josef a Adolf Veřmiřovští – automobiloví závodníci
- Zdeněk Petr – hudební skladatel
- Josef Treuchel – malíř
- Ignác Raška – zakladatel továrny na kameninu a hliněné zboží
DOSTUPNOST
Město Kopřivnice leží v severovýchodní části České republiky, v Moravskoslezském kraji cca 32 km jihozápadně od Ostravy a 14 km východně od okresního města Nový Jičín.
- Silniční spojení: v současnosti vede hlavní tah spojující Prahu (360 km vzdálená od Kopřivnice, cca 4 hod cesty automobilem), respektive zbytek Česka a Ostravsko, po mezinárodní silnici E 462 (I/48), tedy po budoucí rychlostní komunikaci R 48, která vede od Bělotína přes Nový Jičín, Příbor, dále na Frýdek-Místek a hranice s Polskem (hranice cca 45 km). Z Ostravy se na ní odbočuje buď v Příboře – ze silnice I. třídy číslo 58 (kolem Letiště Leoše Janáčka v Mošnově), nebo ve Frýdku-Místku – ze silnice pro motorová vozidla (R 56).
Do Kopřivnice se lze z mezinárodní silnice dostat buď z Nového Jičína po silnici II. třídy č. 482, což je kvalitou komunikace horší cesta, nebo z Příboru po silnici č. 58 do Lubiny – místní části Kopřivnice. Tato silnice vedoucí z Ostravy dále pokračuje směrem do Beskyd na Frenštát p. R (cca 13 km vzdálen od Kopřivnice) a Rožnov p. R. (cca 23 km od Kopřivnice). Jedná se tedy o spojnici se Slovenskem, hranice je od Kopřivnice asi ve vzdálenosti 35 km.
V rámci Lašské brány je tedy Kopřivnice spojena s Příborem po silnici č. 58, Hukvaldy jsou dostupné přes Lubinu po silnici III. třídy (č. 480) nebo přes místní části Vlčovice a Mniší po silnici III. třídy (č. 486), ta se v Rychalticích napojuje na mezinárodní silnici I/48 (E 462). Jak bylo již uvedeno, Kopřivnice je zástavbou propojena se Štramberkem. Z něho se lze po silnicích III. třídy napojit na již zmiňovanou silnici č. 482 do Nového Jičína.
- Autobusová doprava: přímé propojení Kopřivnice s většími městy v Česku pravidelnými autobusovými linkami neexistuje. Výjimkou je krajské město Ostrava a větší města v okolí. V ostatních případech je potřeba alespoň jednou přestoupit, a to obvykle v Novém Jičíně, případně v Příboře, neboť těmito městy vedou hlavní dálkové linky.
Kopřivnice je relativně dobře spojena s okolními městy pravidelnou autobusovou dopravou, ovšem ne vždy zcela ideálně pro potřeby turisty. Špatná situace je především v souvislosti s napojením na místa v sousedním okrese Frýdek-Místek. V rámci Lašské brány je problém se spojením s obcí Hukvaldy. - Železniční doprava: hlavní trať (č. 270) spojující Moravskoslezský kraj se zbytkem Česka vede z Přerova přes Suchdol nad Odrou, Studénku do Ostravy a dále přes Bohumín (s odbočkou do Polska) na Slovensko (hraniční přechod Mosty u Jablůnkova). Kopřivnice se na tuto trať napojuje místní tratí č. 325 ve směru Studénka–Veřovice (délka celé tratě 27 km). Ve Veřovicích se napojuje na neelektrifikovanou trať č. 323 vedoucí z Valašského Meziříčí přes Frenštát p. R., Frýdlant n. O., Frýdek-Místek a další do Ostravy (spojení do Beskyd). Asi 18kilometrový úsek ze Studénky do Kopřivnice trvá motorovým vozem přibližně 20 minut. Trať prochází rovněž Příborem a Štramberkem, takže vyjma Hukvald jsou obce Lašské brány propojeny železnicí. Vlak v Kopřivnici zastavuje na dvou místech, na zastávce u autobusového nádraží a v hlavní stanici, ležící více v centru města v blízkosti Lašského muzea.
- Pro turisty: městem prochází červená TZ z Frenštátu pod Radhoštěm do Štramberka; žlutá TZ z Hukvald do Příbora.
- Na kole: cyklotrasa č. 502, 6039.
ZDROJ INFORMACÍ: www.koprivnice.cz
|
|